Rabíndranáth Thákur byl básníkem, prozaikem, dramatikem, hudebním skladatelem, malířem, pedagogem, filozofem, propagátorem indického kulturního dědictví a nezávislosti Indie, hlasatelem sbližování Východu a Západu, nositelem Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913.

 

Představuje vrchol moderní indické kulturní renesance se zachováním vztahu k hlubokým tisíciletým kořenům. Je nejvýznamnějším představitelem moderní indické literatury. Napsal přes 200 knih veršů, dramat, románů, povídkových souborů, esejů a cestopisných črt a mnohé sám přeložil do angličtiny. Pocházel z bohaté a vysoce kulturní rodiny, která se aktivně podílela na veřejných projektech. Vyrůstal v literárním, hudebním a divadelním prostředí.

 

Jeho nejstarší bratr byl respektovaný filozof a básník, další bratr talentovaný hudebník a dramatik a jedna z jeho sester byla uznávanou spisovatelkou. Sám Thákur psal první básně už v osmi letech. Jako dospělý vyvinul velké úsilí o pozvednutí Indie, hlavně o chudý a nevzdělaný indický venkov. Vše, co sepsal či uskutečnil, nás dodnes inspiruje k lepšímu životu.