Sînziana Șipoș (nar. 1990) Vystudovala Univerzitu Luciana Blagy (Lucian Blaga University) v rumunském městě Sibiň. Je aktivní členkou literárního kroužku Zona Nouă. Každoročně se účastní různých festivalů poezie.

Své básně publikovala např. v časopisech Timpul, Zona Nouă, Vatra. Mircea Dan Duta Vystudoval Matematickou fakultu Bukurešťské Univerzity, Filmovou fakultu Divadelní a filmové Univerzity Iona Luky Caragialeho v Bukurešti, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (Ústav románských studií), získal doktorát na FAMU v oboru Filmová věda se zaměřením na českou a slovenskou kinematografii 60. let 20. století.

Pracoval jako redaktor / producent ve veřejnoprávní rumunské televizi, pravidelně spolupracuje s různými českými, slovenskými a rumunskými literárními, filmovými a dalšími kulturními časopisy, od roku 2000 pořádá rumunské a mezinárodní kulturní události v Česku, na Slovensku a v Rumunsku, od roku 2001 pořádá přednášky a semináře v češtině a v angličtině na FF UK v Praze, na FAMU a na Fakultě sociálních věd UK, mezi 2006 a 2014 byl vyslancem-radou a ředitelem Rumunského kulturního institutu v Praze (a také předsedou spolku EUNIC v ČR mezi 2008 a 2011). Publikoval v ČR, na Slovensku a v Rumunsku celou řadu odborných publikací, časopisecky A2, Film a doba, Babylon, Iluminace, Porta Balkanica, Literární noviny, Tvar, Paměť a dějiny.

Z češtiny do rumunštiny přeložil řadu knižních titulů a divadelních her (mj. z tvorby Václava Havla, Arnošta Lustiga, Jáchyma Topola, Arnošta Goldflama, Petra Zelenky, Petra Kolečka, Markéty Bláhové, Tomáše Zmeškala, Helgy Weissové, Miloše Urbana, Michala Viewegha a básníků a básnířek (v chronologickém pořadí překladů) Violy Fischerové, Petra Hrušky, Petra Borkovce, Radka Fridricha, Víta Janoty, Václava Daňka, Tomáše Míky, Josefa Straky, Olgy Stehlíkové, Petra Štengla, Svatavy Antošové, Lubora Kasala, Alice Prajzentové, Marie Šťastné, Jitky Hanušové, Olgy Pekové, Ondřeje Buddeuse, Ondřeje Hanuse, Alžběty Stančákové, Jany Orlové, Jiřího Feryny, Marcely Pátkové aj.

V roce 2015 mu též vyšla první Antologie současné české poezie vydána v Rumunku po pádu železné opony a letos publikoval první Antologie současného českého divadla v rumunštině. Ze slovenštiny překládal básně od Mily Haugové, Milana Richtera, Lucii Bizzaretové, Tomáše Uleje a Martina Chudíka a také pracuje na překladu divadelních her Milana Richtra. Je koordinátorem rozsáhlého česko-rumunského překladatelského projektu časopisu rumunské Bohemistiky Romano-Bohemika RB 4-5-6, spočívající v třech antologiích: jsou to antologie současné české poezie v rumunštině (bohatší než ta loňská, obsahuje totiž 25 autorů), antologie současné české krátké prózy v rumunštině (s jedenácti autory) a antologie rumunské současné poezie a krátké prózy v češtině (obsahuje 20 autorů). Na příští rok zároveň připravuje antologii současné slovenské poezie. Vlastní poetickou tvorbu píše v češtině, předloni vydal u Petra Štengla sbírku Krajiny, Lety a Diktáty a loní tamtéž sbírku Plechové citáty, mindráky a lidská práva aneb Ženatý s nezavázky prodám narozeně mrtvou milenku (zn.: obnošenou).

Některé jeho básně vyšly také v časopisech Uni, Protimluv a H_aluze nebo v internetových magazínech Dobrá adresa, iLeGaLit (na Slovensku) a Polipet. Nyní je redaktorem slovenského kulturního magazínu Ilegalit, členem organizačního týmu mezinárodního literárního festivalu Den poezie (ČR) a pořadatelem kulturních akcí v ČR, SR a Rumunsku. Pavel Novotný (1976) Působí jako vedoucí katedry německého jazyka na Technické univerzitě v Liberci. Píše a překládá poezii, věnuje se literární vědě, je autorem řady radiofonických kompozic pro ČRo3 Vltava. Společně s Jaromírem Typltem jevištně i rozhlasově zpracoval dadaistickou skladbu Kurta Schwitterse „Ursonate“. Vydal básnické sbírky „Sběr“, „Mraky“ a „Havarijní řád“, dále též prózu „A to si pak můžeš řikat, co chceš“ (společně s Helenou Skalickou).

Publikuje v nejrůznějších literárních časopisech, např. Souvislosti, Tvar, Protimluv, Kloaka. Jeho celoživotní projekt tvoří „Tramvestie“, v principu nekonečný soubor zvukových a textových záznamů, mapujících tramvajovou jízdu mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. V roce 2012 vydal v německém nakladatelství Arco dizertační práci na téma „Kořeny literární montáže“. www.pavelnovotny.net