“Příchuť Scotta Walkera, trochu Bowieho, Lou Reeda a Tima Hardina, ale zvuk je jen a jen čistý Fagan.” To napsal o utajeném britském talentu The Guardian, který ho "objevil". Jeho příběh v lesčems připomíná Rodrigueze, kterému přinesl slávu až film Hledání Sugar Mana. O tom, jak to se Scottem Walkerem doopravdy je se bude moc přesvědčit i tuzemské publikum, protože Scott Fagan vyráží na vůbec své první evropské turné a 1.listopadu přijede do Prahy, aby odehrál koncert ve Futurum Music Baru. 

“Excentrické mnohožánrové mistrovské pop/psych/folkové dílo.” — Dangerous Minds

“Konečně přišel čas Scotta Fagana” — The Quietus

Tak pokračují další recenze na album South Atlantic Blues z roku 1968, jehož loňská reedice světu představila jednoho z nejlepších ztracených folkařů šedesátých let. Fagan, otec Stephina Merritta z projektu Magnetic Fields měl za mentora legendárního písničkáře Doc Pomuse, téměř podepsal smlouvu s labelem Beatles Apple Records a hrál v Cafe Au Go Go, stejně jako v té době dosud neznámý Jimi Hendrix.

Písničkový cyklus South Atlantic Blues o jeho životě na Panenských ostrovech propletený s milostným příběhem je výjimečný díky Faganovým hutným textům a experimentální produkci, která spojuje folk s R&B, jazzem a rytmy Karibiku. Hlavní je ale Faganův pozoruhodný hlas plný emocí a touhy, který byl popsán jako hlas,“ který stojí mezi Scottem Walkerem, Timem Hardinem, raným Bowiem a Donovanem”. Autorem portrétu dvacetiletého Fagana na obal jeho desky byl legendární fotograf Joel Brodsky, který fotil slavné snímky ‘Young Lion’ Jima Morrisona a také obal alba Van Morrisona Astral Weeks — které vyšlo ten samý měsíc co South Atlantic Blues.