5. února 2016 uplyne 220 let od založení Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách, jejíž nástupkyní se po několika dalších proměnách roku 1949 stala Národní galerie v Praze. Na rozdíl od spíše historicky a retrospektivně zaměřených aktivit běžně pořádaných k připomenutí podobných výročí oslaví Národní galerie jubileum výstavou věnovanou tématu sdílení duchovních a uměleckých hodnot, velkorysosti a mecenášství.

Série přehlídek připravených společně všemi sbírkami Národní galerie se pokusí o zmapování identity a poslání celé instituce a o vyzdvižení jejího potenciálu poskytovat prostor a zároveň sama být iniciátorem aktu obdarování a sdílení. Mnohovrstevný a různorodý útvar sestávající z centrální expozice ve druhém patře paláce Kinských a doprovodných prezentací v dalších budovách Národní galerie představí reflexe tohoto tématu v historickém kontextu, stejně jako v kontextu lingvistickém, poetickém či sociálním. Zdůrazněním faktu, že muzeum je či může být samo o sobě darem a sbírky jsou sdíleným vlastnictvím nás všech, poskytne výstava vhled do unikátního procesu obdarovávání a jeho souvislostí.

Výstava ve své obecné rovině představí osobnosti, které se podílely na vzniku a rozvoji instituce během uplynulých dvou staletí. Zároveň zde však narazíme na otisk ideálů a vizí aktérů současných, včetně autorů a tvůrců výstavy, kteří tu zanechali nesmazatelnou stopu v podobě konceptu celého projektu. Vedle mistrovských děl z vlastních sbírek, ilustrujících ideál donátorství, štědrosti a vzájemnosti, jejichž jedinečný výběr bude k vidění ve druhém patře paláce Kinských, představí Národní galerie srovnávací materiál z jiných institucí. Hlavní část výstavy se bude skládat ze šesti kapitol: 1. Šlechetnost otců zakladatelů, 2. Institucionální štědrost jako princip vzniku sbírek, 3. Velkorysost dárců a benefaktorů, 4. Štědrost světa jakožto pramen života, 5. Láska a soucit ve filosofii a náboženství a 6. Láska a přátelství jako součást a přesah lidské existence. Narativní strukturu těchto šesti témat, prorůstající tělem celé instituce, podpoří práce vztahující se ke zmíněným myšlenkám umístěná ve stálých expozicích všech šesti budov Národní galerie, stejně jako díla živého umění vytvořená přímo pro tento projekt jako přesah a kontext zcela soudobý. Mezi současné umělce, kteří speciálně pro tuto příležitost vytvoří dílo reflektující danou problematiku, patří například Jiří Kovanda, Klára Kristalová, Matts Leiderstam, Yoshihiro Suda, Prinz Gholam, Edmund de Waal, Jaromír Novotný, Hiroshi Sugimoto a řada dalších.

Centrální expozice ve 2. patře paláce Kinských, doprovodné instalace a jednotlivá díla ve stálých expozicích v paláci Kinských, Klášteře svaté Anežky České, Veletržním paláci, Šternberském paláci, Salmovském paláci a Schwarzenberském paláci.