Debata k filmu Nebe a led s českými polárníky. Se vstupenkou na večerní Diáky je projekce filmu Nebe a led od 18.00 za 90 Kč. Již po jedenácté na konci prosince vyrazí výprava vědců a techniků (nejen) z brněnské Masarykovy univerzity na 14 tisíc kilometrů dalekou a tři měsíce dlouhou pouť. Jejich cílem je Česká vědecká stanice J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě.

Mimo sledování klimatu a ozónové vrstvy se zde čeští vědci zaměřují také na změny ledovců, hledají vzácné zkameněliny současníků dinosaurů či objevují nové druhy parazitů a bakterií. Kromě mořské nemoci při plavbě na ledoborci přes Drakeův průliv si věda žádá i dlouhé pochody po mrazem vysušených pláních sužovaných prachovými bouřemi, výstupy na ledovce a sopky nebo přesuny mezi zběsile se honícími ledovými krami na gumových motorových člunech. Vědci zde čelí nejen divé zvěři v podobě lachtanů antarktických a tuleňů leopardích, ale především extrémním povětrnostním podmínkám.

Při tom všem na ně někdo musí dávat pozor, aby se jim nic nestalo, aby měli co jíst, kde spát a vždycky měli suché ponožky. A právě to je práce dnešního přednášejícího... Vedoucí pěti vědeckých expedic do Antarktidy, Pavel Kapler (36), je správcem nejodlehlejšího univerzitního kampusu na světě. Rád se s vámi podělí o své zkušenosti z pobytu a práce na České stanici Johanna Gregora Mendela, kterou na ostrově Jamese Rosse provozuje Masarykova univerzita.

Než se stal, jak sám rád s nadsázkou říká, "antarktickým domovníkem", byl zbrojnošem u francouzského historického filmu, trhačem jablek v italských Alpách, honákem krav na Novém Zélandu, kopáčem i kravaťákem. Ve službách české polární vědy již pracuje sedmý rok. Nebojte se, přes to, že jeho původní profesí je klimatologie, jeho přednáška určitě nebude jen o teplotě a tlaku vzduchu!