Musica cum gaudio: Usurpator tiranno  - V období baroka hrály v umění klíčovou roli afekty. V hudbě se promítly jak do interpretační, tak i skladatelské praxe. Už staří Řekové věřili, že právě hudba je nejvhodnějším prostředkem, jak afekty posluchači zprostředkovat nebo je v něm dokonce vyvolat. Tato myšlenka se stala základem pro vznik projektu Usurpator tiranno souboru Musica cum gaudio.

V dramaturgickém konceptu programu je ústředním tématem láska. Ta se ve vybraných písních italských autorů 1. poloviny 17. století objevuje ve velice rozmanitých podobách – láska šťastná, nenaplněná, zhrzená… Je obsažena hlavně v textech písní.

Cílem Musica cum gaudio se stala snaha o nalezení současných prostředků, které pomohou přiblížit význam textu i afekty v něm obsažené. Klasické koncertní provedení programu Usurpator tiranno se tak proměnilo v hudebně-dramatickou performanci, uprostřed které se ocitají dvě zpěvačky i ostatní hudebníci.

Hlavní dramatický prvek ovšem zastupuje herec, který uvádí každou ze skladeb recitací textů přeložených do jazyka posluchačů a zároveň výraznými či naopak minimalistickými hereckými akcemi dotváří dějovou linii, v jejímž středu stojí on sám jako režisér – hybatel děje. Vzájemnou interakcí herce, zpěvaček a hudebníků pak vzniká dějový rámec dokreslující obsah textu.