Román Alberta Camuse Cizinec z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Protagonista Meursault, náhodný vrah, je odsouzen k smrti, protože nechce přijmout roli ve společenských stereotypech. „Cizinec" bez jediného náznaku hrdinského chování souhlasí s tím, že zemře pro pravdu, aniž by ji těm druhým vnucoval. Skutečnost kolem sebe přijímá, ale nehodnotí, je ve světě cizincem, neúčastným divákem. Nabízí se paralela se zcela současným románem jihoafrického spisovatele J. M. Coetzeeho „Hanebnost“. Albert Camus se vydáním Cizince stal duchovním otcem celé jedné poválečné generace.

Pro zvýraznění režijního záměru herci v inscenaci Cizinec na jevišti kouří cigarety.