V rámci výstavy Fenomén Masaryk (15. 9. 2017–31. 1. 2018) proběhnou i tři drobné krátkodobé výstavy. První z nich se zaměřila na Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský (15. 9.–2. 10. 2017), další na procesy s Leopoldem Hilsnerem (3. 10.–30. 11. 2017) a poslední představí snímky z ojedinělého Hradního fotoarchivu (1. 12. 2017–31. 1. 2018) vzniklého z činnosti tiskového odboru prezídia ministerské rady v letech 1918 až 1933.

Výstava Hilsneriáda. Masaryk jako disident uvnitř davu zaostří Masarykův profil na výrazný rys jeho osobnosti, jímž byla schopnost a odvaha jít proti většinovému názorovému proudu.

Případ údajné rituální vraždy mladé dívky Anežky Hrůzové spáchané podle obžaloby Židy hýbal náladami obyvatel Rakouska v letech 1899–1900, kdy se odehrávaly soudní procesy s podezřelým Leopoldem Hilsnerem. 

Podjatost porot, žalobce i státního zástupce ignorovala nedostatek přímých důkazů a nepřesvědčivost svědků. Výsledný rozsudek smrti, změněný na doživotí, uspokojil velkou část společnosti ovlivněné antisemitismem. Masaryk se svými spolupracovníky bojoval proti slepé a na pověrách založené nenávisti vůči menšinové skupině lidí a za objektivitu justiční praxe.

Návštěvník bude moci vidět vzácné autentické dobové archivní materiály uchovávané Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR.