Syrová a surová dokumentární hra - přepis skutečných rozhovorů ruské novinářky se dvěma vězeňkyněmi, odsouzenými za vraždu muže, či spoluúčast na ní. Čím blíž se novinářka snaží k těmto ženám dostat, tím víc se musí sama ukázat. Také ona řeší svou vášeň, své ponížení, svou nenávist… Dialog s “vražednicemi” se tak stává vlastně svéráznou terapií jedné intelektuálky.

OLGA: Napsal mi, že bych se měla starat vo děti a ne zabíjet chlapy, a že je ve mně tolik nenávisti k chlapům! Já se sotva zbavila tý urážky a von mi zase píše: „Teď ti nemůžu pomoct, teď mám sám problémy…“ Fetoval, a jak jsem pochopila z toho jeho dopisu, tak si zase píchá, to ten jeho škrabopis, von ti škrábe jako prase. Pak jsem mu taky napsala poslední dopis: „Užívej si, dokud sedím, ale až mě pustí, tak si buď jistej, že tě vykastruju nebo něco, každopádně ti něco udělám.“