Hanoch Levin

Je hluboká noc. Jona, muž na sklonku středního věku, se vzbudí s palčivým pocitem, že jeho život končí. Probudí svou ženu Levivu, aby jí sdělil, že ji opouští. Dialog, který se rozvine – dialog plný proseb, lamentací, výmluv, vydírání, výhrůžek a urážek – je děsivý a směšný zároveň. I proto, že ho všichni známe a v té či oné podobě jsme ho už mnohokrát prožili. Nezáleží, jestli se jedná o rozhovor muže se ženou, rodiče s potomkem, hříšníka s Bohem… Je to pláč lidské duše nad zmarněným životem.

Pozoruhodný izraelský dramatik Hanoch Levin patří k nejuznávanějším autorům izraelského dramatu. Někteří ho přirovnávají ke Kafkovi, jiní k Beckettovi, ještě jiní k Havlovi… Jeho hlas je však zcela svébytný a originální. Svou naléhavostí, bezprostředností a poetickou vizí se řadí spíše k domácí tradici – konkrétně k některým biblickým knihám, jako je třeba Jób či Kazatel.

• Překlad: Lenka Bukovská
• Režie: Eduard Kudláč
• Scéna: Eva Rácová Kudláčová
• Kostýmy: Eva Rácová Kudláčová
• Hudba: Martin Burlas
• Dramaturgie: Iva Klestilová

• Jona Popoch: Jiři Štěpnička
• Levina: Jana Boušková
• Gunkel: Alois Švehlík