Labutí píseň, alespoň tak se jevila hudba kapely Eggnoise pro film Svatá čtveřice Jana Hřebejka. Písničky z filmu, včetně ústřední melodie, se ale naopak staly základem pro nové album a skupina Eggnoise, která před dvěma lety přerušila koncertní činnost, se navrací na pódia s novou deskou.

Labutí píseň, alespoň tak se jevila hudba kapely Eggnoise pro film Svatá čtveřice Jana Hřebejka. Písničky z filmu, včetně ústřední melodie, se ale naopak staly základem pro nové album a skupina Eggnoise, která před dvěma lety přerušila koncertní činnost, se navrací na pódia s novou deskou. Nahrávka nese jednoduchý název 4 a kromě odkazu na film Svatá čtveřice je to pořadí dalšího řadového alba. Písně z filmu doplňují nové skladby a na albu zní nejen angličtina, ale i čeština, která v písních Eggnoise zazněla naposled na prvním albu.

Eggnoise jsou autorským projektem skladatelské dvojice Ondra Kopička a Ondřej Galuška a hudební skupinou pohybující se na české scéně již téměř dvacet let. Čtvrté album je směsicí nových skladeb a písní které byli součástí filmu. Nahrávka však není soundtrackem, ale klasickou řadovkou v diskografii kapely. „Je pravda, že některé písně jako Něco se nebo Trouble vznikly jako přímá inspirace filmem, dokonce by se dalo říct jako jeho komentář, a jsme moc vděční Honzovi Hřebejkovi, že nám k tomu dal ve filmu prostor.“ Říká Ondřej Galuška a dodává, „Nicméně z filmu jsme vybrali jen ty skladby, o kterých jsme přesvědčeni, že budou rovnocennými partnery s jinými na desce. A nové přírůstky jako koncertně velmi populární písně Houpacího koně a Anytime 8, jsou natolik silné, že tuto desku můžeme s klidným svědomím označit za pokračovatele našich řadových alb.“

Ondřejské duo je autorsky podepsáno pod všemi skladbami na albu a i přesto, že je album kratší stopáže, dostane se posluchačům všeho, co na Eggnoise mají rádi a i několika překvapení. Zvuk desky charakterizuje hojné užití kontrabasu (Jaryn Janek) a akustických nástrojů a citlivá práce s vokály. Přesto se i zde najdou výjimky sahající ke zvukům syntezátorů a elektronických smyček. Natáčelo se v několika špičkových studiích, ale také doma na jednoduché vybavení. Ondřej Galuška poodhaluje kritéria výběru. „Základním sítem byla vždy spíše atmosféra než dokonalost zvukového záznamu a tím nakonec prošlo deset skladeb.“ Ty smíchal a mastering provedl Mishan Pajdiak (Alvik), hosté na albu jsou Lenka Dusilová, Emil Frátrik a Bharata Rajnošek. O grafickou podobu obalu desky se postarali samotní členové Eggnoise. Jedná se tedy o jistý návrat k estetice desky Albumen a kouzlu spontánní tvořivosti a nenapodobitelnosti rukopisu.