Výstavní koncepce vychází z principu „neredukcí“, který pojímá zkoumání reality jako sítě autonomních aktérů. Přední proponent tohoto přístupu Bruno Latour konstatuje, že „nic není samo sebou ani redukovatelné, ani neredukovatelné na cokoliv jiného, proto vše, co pokládáme za realitu, je reálné pouze tehdy, obstálo-li ve zkoušce síly s něčím jiným; neexistují ekvivalence, pouze přechody a překlady.“

Výstava Only Transitions and Translations se tímto pojetím inspiruje a vnímá jej jako příležitost k otočení pozornosti od „umění“ coby produktu vzniklého na základě precizní autonomní koncepce, a to směrem k uměleckému vyjádření coby síti nejrůznějších aktérů a vztahů mezi nimi. Náš svět je utkán ze sítí: výstava si půjčuje toto tvrzení a chápe jej jako vstupní – propojující téma, a na několika příkladech odlišných přístupů ukazuje, jak lze sítě coby aktivní činitele ohledat v kontextu různých konstrukcí realit jako například (osobní) mytologie; soužití živých a neživých entit; hierarchie nízkého a vysokého, menšího a většího, dobrého a špatného; sebeinscenace osobní či společenské role; normálních pořádkům a domnělých pravd či potenciálně aktivistických „uzlů”.

VÍCE INFORMACÍ ZDE