Jan Kavan je bezesporu významnou uměleckou osobností a nebojím se dodat, že takřka renesanční. Zdatný grafik, ilustrátor, učitel, kreslíř, tvůrce animovaných filmů, Hollarista, exlibrista, předseda Komise pro tvorbu poštovních známek, jejich vynikající tvůrce atd. při své
skromnosti zůstává i nadále naším milým trojským spoluobčanem.

Svérázný umělec „vyplenil“ pro Galerii U lávky své zásuvky v ateliéru a vytvořil nevšední skladbu vesměs hlubotiskových leptů nejen z cyklů Příroda a paměť věku, Sestrojenci a nalezenci, Terče, Starší grafika, ale především Variabilní soutisky.

V duchu svého vlastního uměleckého stylu Nepravděpodobného realizmu, který vznikl spontánně jako umělecká reakce na skličující socialistický realizmus a ostatní škatulkující -izmy, přednostňuje všeobecnou otázku Quo vadis (Kam kráčíš?). Zajímá se o člověka v prostředí společnosti až do „morku kosti“, zaujat Heideggerovým výkladem lidského bytí ve světě a v čase, kde zásadní roli hraje jsoucno.
Smyslem života je to, že se člověk stále víc stává tím, čím podstatou své bytosti vlastně je. Jsoucno, kterému klademe otázku po smyslu bytí, má charakter pobytu. Bytí tohoto jsoucna je vždy pro každého „moje“.
Smysl bytí zůstává kdesi v temnotě a dokazuje tak zásadní nutnost opakování otázky po „smyslu“ bytí. Takto jednoduše vše umělec vnímá, ale ve výsledku své tvorby jako „třešničku na dortu“ s oblibou používá patafyzickou či nonsensovou nadsázku, aby obojí umně přetavil na humor ryze kavanovský. (Jára Cimrman s Christianem Morgensternem v koutku tiše závidí). Na výstavě je dále umožněno prostřednictvím instalovaných pokladů ve vitrínách zamilovat se do skvostných Ex libris. A určitě nepřehlédněte několik matric těla koně, abyste si vytvořili představu o vytváření variabilních soutisků.
Z matric částí lidského, zvířecího těla, masek, různých jiných objektů, opakovaně použitých za pomoci invence a fantazie, vykouzlí výtvarník s obrovskou radostí nesčetné množství různorodých děl. A pěkně nám tím zamotá hlavy. Diváku přemýšlej, co zbývá ti než putování bytím a časem za pomoci jasnozřivého jsoucna. A to je hodně. Nakonec pro odlehčení několik tipů na grafiky, které by neměly uniknout vaší pozornosti. Určitě nepřehlédněte tři nenápadné grafiky u oken – Čas příběhů, Neurčitý čas, Novověk. Stojí za zamyšlení. Jde o nekonečné opakování dějin na pokraji apokalyptické krize, nebo surrealistický zlý sen, či o realitu? Na duši pohladí dva propracované Oltáříky i vzpomínka na košatou památnou Semtinskou lípu pod názvem Česká země.
A ještě mýty a trocha výstražné připomínky historie (Vanitas, Panna a Pan, Staré téma), kdy memento mori na barokní téma, panický strach a Pietu zjemňuje typicky kavanovský humor. Usmívající se lebka v paruce z květin, Panna popíjí víno a neděsí se Pana nebo v zármutku
Piety prosvítá nový radostný život. Určitě se přijďte podívat, výstava potrvá až do konce dubna.
L. P.