Jídlo, tělo, domov. Lhostejnost, úpadek, nebezpečí. Ve fotografických souborech Terezy Jobové nemají motivy jídla, tělesnosti či domova podobu dobře známé stabilní konstanty. Vystupují spíše jako něco nestálého, nejistého, neustále se proměňujícího a vzdorujícího. Jídlo ztrácí svou chutnou auru a stává se chladným odosobněným objektem, tělo je platformou nekontrolovatelného rozkladu a domov vidíme jako odcizený prostor, kde nic nefunguje tak, jak má.

Tereza s upřímným zájmem a temným humorem zkoumá materialitu, vnitřní podstatu a možnou kontextualitu jednotlivých prvků a předmětů a aktualizuje žánr klasického zátiší. Pojímá jej dynamicky, experimentálně a zkoumá jeho hranice. Její zátiší nepůsobí bezpečně ani poklidně, ale naopak znepokojují, znejišťují, kladou překážky a agresivně řvou. Rozbíjejí naše automatické asociace a podněcují k rozšířenému vnímání reality.

Tereza Jobová (*1997) absolvovala bakalářské studium v Ateliéru Fotografie Lukáše Jasanského na FUD UJEP v Ústí nad Labem a nyní pokračuje v magisterském studiu tamtéž. Doposud se účastnila mnoha skupinových výstav v ČR.

VÍCE INFORMACÍ ZDE