Voda je tekutá, nerespektuje hranice, přelévá se, vsakuje se, představuje děsivou hloubku, ale i konejšivé splývání na klidné hladině. Vodou se můžeme inspirovat, a také pocítit sílu jejího proudění ve vlastním těle nebo se učit přijímat i dávat v rytmu vln. Název výstavy Lucie Scerankové – Heart Seas –, v níž se voda stává metaforou prožitku mateřství, životní energie, pěny dní, očistnou koupelí, ale i zrcadlem žité zkušenosti, je převzat z knihy britské antropoložky Veronicy Strang, která popisuje vnitřní moře, které protéká srdcem a udržuje jeho příliv a odliv.

VÍCE INFORMACÍ ZDE