Hmm…ono to má membránu. Přišlo, je tam. Ví o nás všechno. Ne všechno musí prozradit. Nepatříme tomu. Ani ono nikomu. Je složeno ze vzpomínek, emocí, formováno architekturou. Barbora si přizvala Lucii, aby ono spolu našli. Možná to tam je, ale možná je to jinde. Možná to je Genius, možná tulák, možná je to to, co patří tomu místu nebo městu.

Najednou se pohyby těla přímo před vašima očima mění na jakousi virtuální neuronovou síť paměti, na podobenství smyslu, imaginace a funkce ukládání mysli do hmoty. Na něco běžně neviditelného, ​​na něco, co je v nás bytostně a hluboce ukryto

VSTUP JE ZDARMA. Akci můžete podpořit dobrovolným příspěvkem. Děkujeme!

VÍCE INFORMACÍ ZDE