Inspirací tanečního představení Variace Vertigo je ikonický film Alfréda Hitchcocka z konce padesátých let Vertigo. Toto mistrovské dílo představuje zranitelnost – hrůzu z výšek či akrofobii, jako hybnou sílu, jež dává do pohybu řetězec událostí končící tragédií. Hitchcockův svět, kterému je křehkost bytostně nepříjemná, je i po tolika dekádách povědomý. Beautiful Confusion Collective film neadaptuje, ale používá ho jako impuls k uchopení vlastních zkušeností s fyzickými, ale i existenciálními závratěmi. Tančí s filmem na hraně zapomnění a osvobození a posouvá tak nejen jeho, ale i vlastní hranice. Buduje představu, ve které je právě třepotající se zranitelnost tím nejlepším zdrojem uzemnění.

Jak najít pevnou půdu pod nohama a pohnout se kupředu ve světě, kde se vše neustále chvěje a stabilita, zdá se, ani neexistuje? Jak se s tímto stavem sžít? Jak s ním pracovat? Jak ho přetvořit a snad dokonce i začít milovat?