Fascinují ji lidské tváře – svoji vlastní však před světem dlouho skrývala. Ve snaze zastavit čas propadla Lene kouzlu fotografie, ale i touze nikdy nedospět a mít totální kontrolu nad svým vlastním tělem.

„Chtěla jsem zůstat navždy dítětem,“ říká norská umělkyně Lene Marie Fossen. Drobná osmadvacetiletá dívka bojující s anorexií fyzicky nikdy neprošla pubertou. Přestala jíst, když jí bylo deset let. Od té doby nemoc zcela ochromila nejen její tělo, ale i myšlenky. Radost ze života se probudila až s novou vášní, portrétní fotografií. Schovaná za objektivem zachycuje Lena tváře řeckých starousedlíků i dětí v uprchlických táborech. S kolekcí vlastních autoportrétů se dostává mezi světovou fotografickou špičku. Přicházejí nabídky na vlastní výstavy, rozhovory, televizní vystoupení. Čím víc se Leniny fotografie dostávají do centra pozornosti, tím víc ji znovu začíná ovládat nemoc. Snímek je intimní výpravou do života dívky, která si přeje, aby si ji svět pamatoval jako významnou fotografku, nikoli jako pacientku s poruchou příjmu potravy.

Film Autoportrét vyhrál hlavní cenu Regionální poroty festivalu Jeden svět 2020. Regionální porota se skládá z lidí nominovaných zástupci regionálních festivalů Jednoho světa.

Režie: Espen Wallin, Margreth Olin, Katja Høgseth
Země původu: Norsko
Rok výroby: 2020

Stopáž: 80 min.

PO SHLÉDNUTÍ FILMU NÁSLEDUJE BESEDA SE ZÁSTUPKYNÍ SPOLKU ANNABEL,  KTERÁ POMÁ LIDEM S PORUCHOU PŘÍJMU POTRAVY