Po pěti letech od konání své poslední autorské výstavy prezentuje nové práce přední představitelka generace osmdesátých let Erika Bornová.

Na výstavě v Colloredo-Mansfeldském paláci, která je pojmenována dle verše z Knihy o putování Rainera Maria Rilkeho, na jedné straně navazuje na své předchozí práce na pomezí sochařství a malby věnované významným historickým osobnostem – jejich vášním, dramatům, posedlostem a vizím. Stěžejní částí výstavy jsou ale práce na papíře: autoportréty malované s obsedantní náruživostí v období autorčiny dočasné a částečné ztráty zraku a fantaskní, velkoformátové „portréty“ podmořských rostlin a živočichů, které ukazují bizarní krásu lidským okem neviditelného světa.