Pořádně nabroušená komedie Jana Krause Nahniličko je kritikou řazena na špici současných českých původních her. V Praze se hraje už neuvěřitelné dvě desítky let a stále pro plné hlediště. 

Rej bizardních situací se v této komedii roztočí ve chvíli, kdy se svérázná česká rodina stane svědkem a posléze i účastníkem velkého byznysu s poněkud nebezpečným artiklem.

Jan Kraus nám nabízí velmi neotřelý a nesmlouvavý pohled na naši porevoluční realitu. Provokuje, výstižně pojmenovává a zejména královsky baví, jak je ostatně jeho dobrým zvykem.

Přestože se Nahniličko dnes řadí k nejúspěšnějším původním českým hrám a v roce své premiéry bylo odměněno druhou cenou Nadace Alfréda Radoka, k napsání druhého dílu Jana Krause ani takové příznivé ohlasy nepřinutí: „Pokračování Nahnilička neexistuje. Ta hra je uzavřený příběh. Nejen na prknech. Změnila nám všem život. Začínali jsme jako Chýlková a my ostatní, které v podstatě nikdo neznal. Máme k ní všichni respekt jako k něčemu úžasnému, co vlastně není naše. Možná za to, že jsme ji tenkrát nedělali ani pro prachy, ani pro slávu, ale ze svatého přesvědčení. Nemůžu mluvit za ostatní, nicméně pokud jde o mě, a jistě i Jirku Ornesta, přesvědčení je stejné. Naše stáří přidává té hře špinavost, která jí možná sluší.“