Bretaňský Bran otevře v Akropoli svůj Černý zápisník

Čtyři roky od vydání posledního řadového alba An delienn, nepočítáme-li živou nahrávku En concert, vydává skupina a nové CD Le carnet noir, které přináší opět hudbu keltské Bretaně - tradiční tance a písně s mystickým nádechem, ovlivněné starými bretaňskými legendami, dobrodružstvím, melancholií a průzračností zpěvů moře. Kapela svou novinku pokřtí 14. února v pražském Paláci Akropolis, a třebaže bude již dávno po Vánocích, kapela má připraveno několik dárků. Jednak se v průběhu večera pokusí živě spojit s kmotrem alba ex-frontmanem Dewim Pajotem do Kanady. Na místě bude také možné zakoupit nové CD za exkluzivní cenu 200 Kč. A hlavní dárek skupina chystá v podobě ojedinělého koncertního provedení celého novinkového alba, jak bylo natočeno. Zbytek playlistu budou samozřejmě tvořit klasické písně, které nesmí chybět na žádném koncertu keltského havrana. Réveille!

Skladby na albu Le carnet noir (česky „černý zápisník quot;) lze rozdělit do tří skupin. První tvoří osobité úpravy lidových písní v bretonštině - úvodní píseň Marzhin Foll pojednává o kouzelníku Merlinovi poněkud netradičně jako o antihrdinovi, Alanem Stivellem proslavený popěvek Tri martolod skupina nahrála jako dárek svým fanouškům poté, co jej několik let odmítala jako odrhovačku vůbec hrát, a originální úprava bretonské vánoční písně (s fenomenálním pěveckým výkonem nového frontmana skupiny Roberta Fischmanna) Pe trouz war an douar reaguje s nadsázkou na množící se dotazy, zda Bretonci mají také koledy.
Další oblast představují písně ve francouzštině: mrazivá balada z Normandie Quand je menai mes chevaux boire, až pop-jazzově laděná úprava písně La jument de Michao, v níž si ale kapela stále zachovává svůj originální akustický zvuk, na Bran překvapivě durová a veselá píseň Lundi mardi o vilném ševci a konečně lehce erotická Le phare, zhudebňující dvojsmyslnou báseň bretonského prokletého básníka Tristana Corbièra.
Album doplňují instrumentální skladby, z nichž kromě tradičního tance Laridée-gavotte pocházejí všechny z autorské dílny členů skupiny - od dnes již bývalého zpěváka a zakladatele skupiny Davida Pajota, od akordeonisty Tomáš Görtlera a především od kytaristy a producenta desky Vojtěcha Jindry. Jde o skladbu An dro, napsanou, jak název napovídá, na rytmickém základě snad nejrozšířenější bretonské taneční formy, dále o titulní valčík Le carnet noir, připomínající trochu filmovou hudbu Yanna Tiersena, a o závěrečný opus La croisée, v němž náhle zazní Pajotův hlas až zámoří, kam se tento „otec zakladatel quot; natrvalo přestěhoval po vydání alba En concert.
Právě jeho černý zápisník, le carnet noir, do kterého si zpěvák na cestách zapisoval melodie, dal název celému albu a určil podobu obalu, který je stylizován do starého odřeného sešitu se zažloutlými stránkami. Do něj tak Bran symbolicky zapsal další kapitolu své historie a dokázal více než svou životaschopnost i po Pajotově odchodu.

BRAN
Robert Fischmann - zpěv, příčná flétna, low whistle
Vojtěch Jindra - ak. kytara, perkuse
Tomáš Görtler - akordeon, zpěv
Michal Wróblewski - sopránsaxofon, altsaxofon, klarinet
Petr Tichý - kontrabas
Jan Chalupa - bicí, triangl
www.branband.cz