Giacomo Puccini: Turandot - Perská pohádka ze sbírky derviše Moklese Tisíc a jedna noc ze 17. století

Perská pohádka Turandot ze sbírky derviše Moklese Tisíc a jedna noc ze 17. století zlákala k mnoha přebásněním i zhudebněním. Giacomo Puccini začal pracovat na libretu Giuseppa Adamiho a Renata Simoniho, založeném na hře Carla Gozziho, v posledních čtyřech letech života, kdy už bojoval s rakovinou hrtanu. Přesto se opět, tak jako v případě Madama Butterfly, snažil získat s velkou pečlivostí představu o kultuře a písních exotické vzdálené Číny. Zemřel, aniž stačil dokončit závěr: toho se podle 36 zanechaných stran skici ujal jeho přítel a žák Franco Alfano. Premiéra se konala 25. 4. 1926 v milánské La Scale pod taktovkou Artura Toscaniniho; ten tehdy uctil památku zesnulého skladatele tím, že ve 3. dějství dva takty po slovech „Liù, poesia!“ odložil taktovku s vysvětlením: „Tady končí práce Mistrova“. Teprve další představení bylo s Alfaniho závěrem. Krutá a chladná princezna Turandot klade svým nápadníkům hádanky, za jejichž nerozluštění je čeká smrt. Uhodne je až princ Kalaf, jehož láska nakonec přemůže princeznin chlad.

V Novém německém divadle (dnes Státní opeře Praha) byla Turandot poprvé uvedena 14. 3. 1934 za řízení George Szélla. Další nastudování se uskutečnila 8. 12. 1935, 6. 5. 1967 a 15. 9. 1995. S mimořádně nadšeným ohlasem se tato inscenace setkala při hostování Státní opery Praha v Salcburku v říjnu 2008.