Soubor založil v roce 1959 v Praze klarinetista, saxofonista, aranžér, skladatel, publicista a posledních letech také diplomat – Pavel Smetáček. V dřevních počátcích jednoho z nejúspěšnějších českých jazzových souborů vedle kapelníka stáli jeho bratr tubista a později saxofonista Ivan Smetáček, klavírista, aranžér a skladatel Antonín Bílý, trumpetista a aranžér Luboš Zajíček a trumpetista Jiří Pechar. Traditional Jazz Studio koncertovalo v klubech, na festivalech, hrálo na plesech a vernisážích, účastnilo se divadelních představení, účinkovalo v televizi i ve filmech (Až přijde kocour Vojtěcha Jasného) a samozřejmě taky točilo mnoho singlíků, ípíček, elpíček (10) a cédéček (2). Hrálo doma a často v cizině.

Zpočátku se skupina důsledně zaměřovala na autentickou rekonstrukci jazzové klasiky 20. let (J. Oliver, Armstrongova Hot Five a Hot Seven, K. Ory, J. R. Morton, G. Lewis), ale poměrně záhy jí ve snaze o vyjádření kontinuity hudebního vývoje citlivě začala přizpůsobovat technickým a improvizačním možnostem svých hráčů, stále častěji čerpala za stylově modernějších období vývoje žánru. Soubor, který v Praze velmi rychle získal svůj okruh publika debutoval v r. 1960 v TV, roku 1962 se uvedl na mezinárodní přehlídce v Karlových Varech a vyjel na svůj první zahraniční zájezd do Drážďan. Kapela si cílevědomě budovala vlastní repertoár (P. Smetáček, A. Bílý), pravidelně účinkovala v divadle Na Zábradlí, kde se vedle koncertů podílí i na scénické hudbě. TJS nahrávalo s H. Hegerovou, E. Olmerovou, EVA OLMEROVÁ TRADITIONAL JAZZ STUDIO. V době vojenské služby v kapele zaskakuje E. Jegorov, později H. Berka, hledají se nové barevnosti nástrojových kombinací. Soubor získává řadu ocenění na festivalech v Düsseldorfu, v Curychu i Přerově. Od roku 1967 se T. J. S. stává profesionální kapelou a od té doby cestuje po Evropě a má v zahraničí i dlouhodobá angažmá (např. Piccolo Theatro di Milano). Natáčí monotématické oliverské album TRADITIONAL JAZZ STUDIO HRAJE JOE „KINGA“ OLIVERA. Od počátku 70. let účinkují na řadě festivalů, jejich diskografii dominuje vlastní tvorba A. Bílého a P. Smetáčka, viz album ENTOMOLOGŮV SEN. Ve své vrcholné etapě soubor spolupracuje se špičkovými zahraničními osobnostmi jazzového světa (klarinetistou A. Nicolasem – POSLEDNÍ BLUES, zpěvačkou B. Bryden, saxofonisty a klarinetisty B. Watersem a T Scottem s nimiž podnikají turné po republice i po zahraničí. T. J. S. s těmito individualitami také natáčí alba pro firmu Supraphon BENNY WATERS amp; TRADITIONAL JAZZ STUDIO. Stylový posun od původního neworleánského zaměření přes raný swing kansaského typu až po mnohem modernější vlivy, jaké vedle Scotta reprezentovalo především koncertní partnerství s kvintetem protagonisty italského free jazzu G. Gasliniho (1979), kapela se snaží oživovat také jazzem ovlivněné skladby představitelů české meziválečné avantgardy (Burian, Hába, Martinů, Křička, Schulhoff, Vačkář). Band se v té době štěpí, odchází L. Zajíček, aby založil Classic Jazz Collegium). Soubor spolupracuje s řadou symfonických orchestrů (kompozice dr. Václava Smetáčka, Antonína Bílého), toto další období souboru dokumentuje album OZVĚNY A VYZNÁNÍ. S kapelou za dlouhá léta existence spolupracovali také J. Stivín, R. Dašek, K. Velebný, J. Konopásek, B. Kříž, R. Ticháček, A. Vitouš. Traditional Jazz Studio sehrálo při formování českého revivalistického hnutí v šedesátých letech i v dalším vývoji naprosto zásadní roli a v zahraničí patří k historicky nejznámějším jazzovým souborům z Čech.