Výstavu 1620. Cesta na Horu jsme otevřeli online vernisáží 8. listopadu, v den 400. výročí bitvy na Bílé hoře. Výstavu si sice zatím přímo v muzeu projít nemůžete, ale můžete se alespoň podívat, jaké jsme pro vás připravili zahájení včetně komentované prohlídky s autorem výstavy Michalem Stehlíkem. Národní muzeum v letošním roce připravilo ke 400. výročí bitvy na Bílé hoře výstavu, která se odehrává ve dvou sálech Nové budovy Národního muzea. Téma Bílé hory zpracovává ve dvou rovinách – pohledem na dobovou situaci, a to zejména mezi léty 1618–1621 v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války, a pohledem na tzv. druhý život Bílé hory, který se vytváří brzy po samotných událostech, zejména mezi českým nekatolickým exilem, a který žije i dále, zvláště v národním příběhu 19. a 20. století.

Výstava 1620. Cesta na Horu ilustruje tehdejší situaci v zemích Koruny české – náboženskou realitu, velmocenské ambice, situaci v habsburském rodě. Velká pozornost je věnována samotné bitvě. Ta je vůbec poprvé v historii multimediálně zpracována. Bitva je rovněž zasazena do kontextu přesunu vojsk mezi Rakovníkem a Prahou v listopadu 1620, který byl dosud do značné míry opomíjen, přestože měl na výsledek nezanedbatelný vliv. Součástí výstavy jsou ukázky dobových zbraní, vojenské taktiky, charakteru armád.

Následně se výstava věnuje zatýkání, soudu i popravě představitelů povstání. Představeny jsou i materiály týkající se některých popravených či zobrazení výslechových protokolů. Velký důraz je kladen i na vývoj následné exilové situace po roce 1620, respektive 1627 po Obnoveném zřízení zemském. Návštěvníci jsou vtaženi například do vězeňské cely odsouzených těsně před popravou – ta je architektonicky upravena dle zachované podoby na Staroměstské radnici.

V druhém sále na návštěvníky čeká množství krátkých ilustrativních příkladů z filmových materiálů, které se týkají vytváření obrazu Bílé hory (Temno, Svědek umírajícího času, Čest a sláva, divadelní hra Vévodkyně valdštejnských vojsk, Putování Jana Amose a další) – a ukazuje, jak se v nich modeluje schéma vítězství a porážky, role katolické církve, národní česko-německý spor atd. Dále je téma druhého života Bílé hory prezentováno v oblastech literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu. Vystaven je např. fiktivní meč kata Mydláře z 19. století, originál hlavy P. Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí či modely děl architektů a výtvarníků jako jsou František Bílek či Stanislav Sucharda.