Národní muzeum v době svého uzavření stále pracuje na plánovaných výstavách. Nyní připravilo ve své Historické budově novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají, která návštěvníkům představí náš nejstarší státní symbol. Pokud vás zajímá proměna podoby českého lva od nejstaršího známého vyobrazení na kachli z hradu Zvíkov až po současný Řád Bílého lva, pak je tato výstava právě pro vás.

Od středy 28. října se můžete s výstavou seznámit zatím alespoň prostřednictvím její online verze na oficiálním profilu Národního muzea na Facebooku a na webových stránkách Národního muzea.

Poprvé se stříbrný dvouocasý lev v červeném poli objevil na Moravě. Spolehlivě je doložený na pečeti moravského markraběte Vladislava Jindřicha (1160/65–1222). V roce 1247 ho jako své erbovní znamení přijal Přemysl Otakar II. ještě jako markrabě moravský a ponechal si jej i jako český král. Po jeho násilné smrti symbol lva převzala česká šlechta a lev se tak stal českým zemským symbolem, kterým zůstal až do rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918.

Odkud motiv lva původně pochází, je nejasné. Lva zmiňuje už pověst o Bruncvíkovi. Podle Dalimilovy kroniky zase získal stříbrného lva v rudém poli do erbu český kníže Vladislav II. od Fridricha Barbarossy za pomoc při dobývání Milána. V Evropě se však nejedná o ojedinělý případ použití lva. Ve svém státním znaku ho mají např. Lotyšsko, Španělsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko či Velká Británie.

Po vzniku Československa se starý znak českého státu stal předlohou pro prozatímní znak. To vyvolalo odpor na Slovensku a lev tak dostal na hruď srdeční štítek se znakem Slovenska v podobě trojvrší s dvouramenným křížem. V letech 1960–1990 přišel lev o svoji královskou korunu, byla nahrazena rudou pěticípou hvězdou a na prsním štítku byl vyobrazen Kriváň s partyzánskou vatrou. Ke své původní podobě se lev vrátil až v roce 1990.

Přijďte si prohlédnout proměnu podoby českého lva od nejstaršího známého vyobrazení na kachli z hradu Zvíkov až po současný Řád Bílého lva.