Rostlinolékařské zásahy a postupy se svým způsobem objevují již od neolitu, tedy vzniku zemědělství. Jako vědní disciplína se objevuje až v moderní době, ve druhé polovině 19. století. V průběhu 20. století nabývá v souvislosti se zvyšováním výnosnosti a efektivnosti zemědělství rostlinolékařství na významu. Rostlinolékaři pomáhají snižovat ztráty produkce a zvyšovat výnosy. Globalizace světa a intenzivní obchodní výměna naopak přinesla snadnější pronikání škůdců a chorob mimo své původní oblasti. Rostlinolékařům tedy přibyla práce. A přibývá další, klimatické změny přinášející sucho a zvýšenou pravděpodobnost výskytu nových škůdců a chorob spolu se stále zvyšujícími nároky na výživu obyvatel planety a potřeby průmyslu budou z rostlinolékařství činit zcela nepostradatelný obor do budoucnosti.

Výstava návštěvníky seznámí s ochranou kulturních rostlin a rostlinolékaři jako odborníky v této oblasti. Představí také nejvýznamnější škůdce, choroby a plevele našich polí , luk nebo sadů. Ukáže, jak se za poslední dvě století proměnily postupy v ochraně rostlin: od čistě mechanických postupů ke stále složitějším a účinnějším chemických látkám, které v posledních desetiletích doplňují nové šetrnější postupy integrované ochrany. Budete možná překvapeni, kam až sahá práce rostlinolékařů a jak moc jsou na nich závislé naše životy.

Budeme si klást otázky a hledat na ně odpovědi.

Co rostlinolékaři dělají? 
Jakými zásadami se řídí?
O které rostliny rostlinolékaři pečují? 
Jaký je vztah rostlinolékařů a ochrany přírody? 
Co má společného rostlinolékař a lékař?