Nepřítel všeho rakouského i duchovní otec „pokrokových“ zásad pedagogiky. Obraz jednoho z nejslavnějších českých myslitelů, Jana Amose Komenského, se za posledních 350 let, které letos uplynou od jeho úmrtí, dramaticky měnil. Historickou proměnlivost a žánrovou rozmanitost těchto kolektivních představ přibližuje výstava J. A. K.: Komenský v kulturách vzpomínání.

„Ve zcela jiných významových kontextech o Komenském přemýšleli jeho souvěrci a ideoví oponenti, osvícenští učenci a čeští obrozenci, autoři éry romantismu, intelektuální a politická elita první Československé republiky nebo marxističtí historici,“ vysvětlují autoři koncepce výstavy Lenka Řezníková a Vladimír Urbánek z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku při Filosofickém ústavu AV ČR. Paměť v historické perspektivě Expozice návštěvníka nejdříve navede, jak výstavu číst, aby mu následně představila textové a obrazové materiály, divadelní a filmová zpracování, ale i ukotvení Komenského v rámci dobových výstav a slavností.

Na nich pak demonstruje způsoby, jakými byl Jan Amos v jednotlivých kontextech prezentován a současně, jak se upevňovala jeho pozice v rámci sdílených kolektivních představ v různých historických obdobích. „Stáváme se tak svědky proměny kolektivní interpretace Komenského života a díla od prvotní důsledné stylizace do postavy učence přes doplňování potřebných politických interpretací, groteskní nadsázku a karikaturu až do podoby popkulturní antiikony, jíž dosahuje na přelomu tisíciletí,“ doplňují vědci. Na přípravě výstavy spolupracovala řada badatelských a paměťových pracovišť, včetně muzeí J. A. Komenského v Uherském Brodě a v Přerově a Národního pedagogického muzea v Praze. Záštitu nad akcí převzala předsedkyně Akademie Věd Eva Zažímalová. Expozici připravil Filosofický ústav AV ČR a Středisko společných činností AV ČR. K vidění bude od 8. září do 21. října 2020 vždy od pondělí do pátku od 10 do 18 hodin, vstupné je zdarma.