Jen málo skladatelů se k tématu propojení hudby a společnosti, jež se stalo základní linii našeho orchestrálního cyklu, hodí tak, jak Ludwig van Beethoven. Skladatel, od jehož narození letos uplyne jubilejních 250 let, se totiž o věci veřejné živě zajímal – a svoje názory několikrát protavil i do svých děl. Například, Symfonii č. 3 Es dur psal nadšen myšlenkami Napoleona Bonaparte. Ovšem, poté, co se tento politik sám prohlásil císařem, smazal rozhořčený Beethoven věnování Bonapartovi a skladbu dnes proto známe pod názvem „Eroica“.

Symfonie je tedy politicky inspirovaným dílem par excellence a její tónina Es dur je i díky Eroice označována jako tónina hrdinství. Neméně zajímavá je pak historie předehry Egmont. Beethoven jí psal jako součást hudby ke stejnojmenné Goethově tragédii o nizozemském bojovníkovi za svobodu. Hudba předehry měla přitom takovou sílu, že se během krvavé maďarské revoluci v 50. letech minulého století stala neoficiální hymnou. Dvě Beethovenovi díla proložíme Koncertem pro klavír a orchestr č. 3 Bohuslava Martinů, který zazní v podání skvělého finského klavíristu, dirigenta a skladatele Olliho Mustonena.