Taneční technoparty. Temné území mezi násilím a příjemně stráveným časem. Extáze, fantasie, vzpomínka na devadesátá léta a berlínské kluby. Gisèle Vienne vytvořila ohromujícím způsobem přesnou kompozici, v níž je místo not zaznamenán pohyb. Každá jeho část připomíná filmový záběr: je tu zastavený obraz, zpomalení, opakující se gif. Pohyb náhle zamrzne – a vydá se úplně jinudy.

Tato série oživlých obrazů odhaluje extatickou, téměř náboženskou rovinu radosti, ale zároveň téměř nevědomého násilí, až připomíná jakýsi starobylý rituál. Neznámé a přitom krásné – takové je prostředí patnácti tanečníků v inscenaci Crowd (Dav). Gisèle Vienne ve svých inscenacích dosahuje technické a formální dokonalosti, přesto jsou svým způsobem nezařaditelné a vždy jaksi rozčilující, rušivé. Crowd je dalším dílem podobného typu. Choreografie vznikla společnou prací všech performerů – polyfonie jejich těl tvoří zároveň intenzivní pocit kolektivní euforie.

Gisèle Vienne má hudební a loutkářské vzdělání, zajímá se o filosofii a výtvarné umění. Zázemí v několika oborech ovlivňuje její vyjadřovací jazyk, který vede k jevištní koexistenci různých realit. Urban dance, loutkové divadlo, spolupráce s Dennisem Cooperem, DJ Peter Rehberg – chaos prostředků vede k celku, v němž se nedá rozpoznat, co se odehrává navenek, co uvnitř. Moderní rave hudba vede doslova ke katarzním okamžikům, když nás přenáší na časové ose kamsi k naší historii. Crowd je bod, v němž se dostáváme k dialogu se sebou samými.