AUTORSKÁ INSCENACE VYCHÁZÍ Z DOSTOJEVSKÉHO IDIOTA A Z MONADOLOGIE GOTTFRIEDA LEIBNIZE.

V inscenaci se Leibnizův text doslova neobjevuje, jeho myšlenky se ale promítají do celkové kompozice. Jedna linie – dějové zvraty Dostojevského románu – se proplétá s druhou, která čerpá z filozofických idejí a palindromů. Knížete Myškina, který je buď duševně slepý, nebo génius, okouzluje myšlenka spojení dvou světů: světa božského práva a zemského světa. Myškin se snaží změnit povahu věcí, vyvolat v duši vzpomínku na božské principy, a tím pádem poruší přirozený běh věcí. Kniha, kterou Aglaja Jepančinová drží, je jenom telefonní seznam.