V osobnosti předního jazzového klavíristy Najponka má česká hudební scéna jednoho z mála interpretů, kteří dokážou svým poetickým projevem vyprávět „příběhy“ srozumitelné širšímu publiku, nejen jazzovým fajnšmekrům. Vychází přímočaře z klasických jazzových kořenů, jež osobitě a bez zbytečných experimentů dokáže zpřístupnit v krystalicky čisté podobě. Najponkova hra vyniká nápaditostí, virtuozitou, hráčským entuziasmem a lehce znějícím, avšak propracovaným frázováním. Těší se pověsti hráče s bezedným hudebním katalogem, v němž vedle tzv. standardů, tvorby současné jazzové generace či instrumentálních verzí hitů popové scény hrají důležitou roli jeho vlastní kompozice.

Najponk vystupuje – sólově i s triem po celém světě. Mezi jazzovými muzikanty a milovníky jazzu je znám také jako velký sběratel jazzových skladeb a nahrávek a je považován za jednoho z největších českých znalců tohoto žánru; svého času ostatně historii jazzu také vyučoval. V roli muzikanta se do ní zapisuje jako „vzrušující inspirátor, jenž „kombinuje svěžest Oscara Petersona s výstřední perfektností Thelonia Monka a s klasickým nádechem Wyntona Kellyho a Reda Garlanda“.

„Mé sólové vystoupení bude obsahovat standardy, jazzovou klasiku (Eubie Blake, Duke Ellington, Victor Young...) i mé osobní autorské skladby.”