K dalším projektům, které výstava představí, patří například město komponované pro měsíční kráter Anarchides B, které by mělo sloužit jako základna pro trvalý pobyt člověka na Měsíci, projekt Guggenheimova muzea v Salzburgu – podzemního města vytesaného do skalního masivu do hloubky 150 m – doktorandský badatelský projekt lineárního města Nikolety Slovákové či projekt umělého ostrova Adriaport u Jadranského pobřeží spojeného s Českou republikou 400 km dlouhým tunelem, který byl vyprojektován v roce 1977 v Pragoprojektu pod vedením prof. Karla Žlábka a který se po intervenci Sovětského svazu neuskutečnil.

 

V roce 2015 vznikl v ateliéru projekt urbo kune na základě výzvy rakouského teoretika Jana Tábora a jeho myšlenky o novém hlavním městě Spojených států evropských, které by bylo navrženo ne na základě typologií, nýbrž komponováno jako hudba. Spisovatele Miloše Urbana projekt města inspiroval natolik, že napsal román Urbo Kune, který se tam odehrává.

 

„Cítíme silnou potřebu utopie jako prostředí pro definování základních hypotéz. Utopie dostala v českém prostředí vysokých škol nelichotivou nálepku fantaskní architektury. Setkávám se z názorem, že tyto myšlenky nejsou pro praxi architekta užitečné. Je to však přesně naopak. Většina našich realizovaných staveb by nevznikla bez utopií.“ vysvětluje Petr Hájek. Jeho svébytnou a experimentální tvorbu s přesahy do řady oborů (hudba, tanec, matematika aj.) ocenila mj. porota České komory architektů, která mu v roce 2018 udělila titul Architekt roku.