Výstava chorvatského sochaře Ivana Meštroviće se vrací do Prahy přesně po padesáti letech. Tentokrát však bude doplněna zápůjčkou z Musée Rodin a Musée Bourdelle. Návštěvníci se tak budou mít možnost setkat s dílem Augusta Rodina, který byl Meštrovićovým přítelem a inspirátorem, a zároveň i s významným francouzským sochařem Émilem-Antoinen Bourdellem, Meštrovićovým sokem v uměleckém názoru. 

„Jihoslovanský Rodin“, jak byl sochař českými výtvarnými kritiky nazýván, vystavoval se spolkem SVU Mánes roku 1903 a 1909 v pavilonu pod Kinskou zahradou. Meštroviće, tehdy vůdčího představitele vídeňské secese „metznerovského“ typu, pojilo úzké přátelství s Bohumilem Kafkou. Roku 1908 odešel sochař z Vídně do Paříže. Později působil v Římě, kde navázal platonický vztah k české futuristické umělkyni Růženě Zátkové, ta se stala předobrazem mnoha jeho děl. Meštrovićovy realizace vázané k české diplomacii a nově vzniklému Československu jsou tematicky úzce spjaty s rodinou Masaryků. Portrétoval jak prezidenta Masaryka, tak i jeho dceru Alici.

Ivan Meštrović se po celý život vyrovnával s chorvatskou historií a identitou. Byl ale zároveň umělcem kosmopolitním, což dokládá i fakt, že vystavoval například na sólové přehlídce roku 1915 v londýnském muzeu V&A a v roce 1947 v Metropolitním muzeu v New Yorku ve Spojených státech, kam emigroval před nacisty. Po válce se socialistický režim v Jugoslávii usilovně snažil získat umělce pro svou ideologii. Meštrović se do vlasti natrvalo nevrátil, zemřel roku 1962 v South Bendu, ve státu Indiana.

Plánovaná pražská retrospektiva zhodnotí nejen Meštrovićovu tvorbu, ale i široké umělecko- historické pozadí doby od rakousko-uherského mocnářství až po konec druhé světové války.

Projekt dramaturgicky i složením tvůrčího týmu (architekt: Dominik Lang, grafický designér: Robert V. Novák) navazuje na úspěšnou výstavu Neklidná figura – Exprese v českém sochařství 1880–1914. Nové pohledy na dílo Ivana Meštroviće naleznou návštěvníci v rozsáhlém katalogu s příspěvky českých, chorvatských a francouzských badatelů. Jedinečnou součástí publikace budou také fotografie Josefa Sudka, který zachytil Meštrovićovy plastiky v průběhu pražské výstavy v letohrádku královny Anny, v Belvederu roku 1933.