Výstava malíře Bedřicha Dlouhého (*1932), spoluzakladatele legendární skupiny Šmidrové (1957), nazvaná Bedřich Dlouhý – Moje gusto, představuje poprvé v retrospektivně zaměřeném rozsahu umělcovo dílo od roku 1956 do současnosti.

Je koncipována tematicky, a to se záměrem ukázat hloubku Dlouhého tvůrčí imaginace, originalitu jeho netradičních přístupů, metod a experimentací překračujících dobové pojetí obrazu. Prostřednictvím vybraných děl, z nichž mnohá patří k neznámým a dosud nevystaveným, výstava uchopuje myšlenkovou bohatost umělcovy tvorby a alespoň ve zkratce nastiňuje její vývoj. Pronikáme do umělcovy stále živé šmidrovské „dada“ strategie balancující na hraně vážného, nevážného a absurdního; seznamujeme se s bravurností jeho malířského podání, s ironickou reflexí pop-artu a fotorealismu i s humornými parafrázemi starých mistrů; poznáváme nápaditost a neobyčejnou invenčnost v uplatnění asambláže a koláže, jež v jeho tvorbě dominují. Skýtají umělci svobodu vyjádření, uplatnění imaginaci provokujícího principu náhody i prostor pro rozvíjení jeho smyslu pro humor, ironii a mystifikaci. V tomto ohledu je Dlouhého šmidrovská míza neobyčejně aktivní, což dokládá i film režiséra Aleše Kisila z roku 1999, realizovaný pro Českou televizi v rámci projektu Ateliéry, který je nedílnou součástí koncepce výstavy.