Při příležitosti 600. výročí úmrtí Václava IV. připravil Ústav dějin umění Akademie věd ČR (ÚDU AV ČR) výstavu v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Výstava se koná od 4. září do 26. října 2019. Cílem výstavy a doprovodných programů je ukázat zejména širšímu publiku odlišný pohled na dobu Václava IV., pokládaného soudobými říšskými prameny a dodnes i částí historické obce za panovníka neschopného, zodpovědného jak za náboženské a společenské napětí v českém království před vypuknutím husitské revoluce, tak za krizi vztahů k říši i k papežskému stolci.

Umění jeho doby v českých zemích představuje přitom vrchol ve výtvarné kvalitě i spektru námětů a nových, zcela netradičních přístupů. Některé z nich byly následovány soudobou evropskou tvorbou, mnohé ale předešly svou dobu a zůstaly nepochopeny. Nejen k nim má výstava přitáhnout pozornost. Prvním tematickým okruhem je specifická architektura Václavových rezidencí. Jejich výjimečnost nespočívala v bohatství a složitosti architektonických forem, ale naopak v rafinované jednoduchosti, zakódované v konfliktu nepravidelného půdorysu s ideálně pravidelnou klenbou. To se pokusí přiblížit jak samo architektonické řešení vnitřního prostoru výstavy, evokující prostor kaple z hradu Krakovce, tak modelové rekonstrukce původního vzhledu kaplí Vlašského dvora v Kutné Hoře a hradu Krakovce na videích. Mimořádné kamenosochařské práce pozdní fáze svatovítské huti doloží vybrané figurální a listové konzoly z opěrného systému katedrály. Pozoruhodnou osobnost tzv. Mistra Krumlovské madony připomene socha sv. Kateřiny z farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě. Sepětí stavitelského mistrovství pražské katedrální huti se zlatnictvím demonstruje monstrance ze Sedlce, zatímco desková malba Březnické Madony, zhotovená na přímou objednávku Václava IV., ukazuje specifické postavení byzantských ikon v tehdy se rodícím sporu o oprávněnost náboženského obrazu vůbec.

Vzory typů zobrazování Krista, Panny Marie a světců spolu s bohatým rejstříkem lidských tváří poznamenaných emocemi, grimas a motivů ze zvířecí říše představuje tzv. Ambraský vzorník – dílenská pomůcka či možná jakési propagační ,portfolio‘ tehdejšího malíře. Do „záhadných“ obrazů v iluminovaných rukopisech Václava IV. návštěvníka uvedou ukázky faksimilií Bible Václava IV. a progresivní výtvarné inovace lze obdivovat rovněž ve faksimiliích Mandevillových divů světa či slavného Martyrologia z Gerony. Mimořádné a dosud ne zcela jednoznačně vysvětlené obsahy těchto výjimečných rukopisných iluminací přibližují zasvěcené texty Milady Studničkové z ÚDU AV ČR. Zejména na příkladech umění spjatého přímo s osobou krále a s členy jeho dvora – což jsou právě v první řadě iluminované rukopisy – chce výstava přiblížit komplikovanou osobnost Václava IV.. Pro výstavu je natočen též dokument o kostele sv. Jakuba Většího v Libiši s dochovanými nástěnnými malbami v interiéru z doby Václavovy vlády. Výklad Ondřeje Faktora z Národní galerie přibližuje divákovi, jaká byla dobová výpověď obrazů – „imagines“ – dochovaných v autentickém sakrálním prostoru. Koncept výstavy vychází z grantového projektu „Imago, Imagines: Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí ve středověku v českých zemích“, který skončil na konci roku 2017 a jehož výstupem bude publikace vydaná v nakladatelství Academia.

Na projektu pracoval početný kolektiv medievistů-uměleckých historiků z Ústavu dějin umění AV ČR i různých mimoakademických institucí. Realizaci výstavy podpořila Strategie AV21 z výzkumného programu „Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací“. Komentované prohlídky s autory výstavy: 18. září 2019 v 16.30 s Klárou Benešovskou (Ústav dějin umění AV ČR) 16. října 2019 v 16.30 s Janem Klípou (Ústav dějin umění AV ČR) 23. října 2019 v 16.30 s Miladou Studničkovou (Ústav dějin umění AV ČR)