V malbě Oldřicha Tichého se nejedná o zpodobování věcí, ale o hledání jejich promluvy, o poukazování k tomu, že svět je nositelem tajemství, nebo ještě spíše, že svět a život jsou tajemstvím neseny. Jeho tvorba uvádí k uvědomění, že v každé věci tohoto světa, se kterou se potkáme se skrývá nabídka nikoli definujícího vědění, ale rozumění.