Jihošpanělská vesnice, kruté osudy, bolest, vztek, touha a nenávist, to vše směstnané do hodiny mezi životem a smrtí. Výrazná světla, temnota a stíny, Luna, co ozáří nejhlubší kouty naší sžírané duše lačnící po pomstě a boji, stejně jako po lásce a usmíření.

Divadelně-taneční skupina Tierra Lo-r-ca vznikla z nápadu spojit výsostně dramatickou taneční a hudební formu Flamenca s klasickou činohrou, s cílem nechat je ve společném rytmu vyprávět odlišnou formou stejný příběh.

Flamencová hudba a tanec spolu s Lorcovou konejšivou i bolestnou poezií jsou v této inscenaci jako dialog uzavřený v monologu, hutná směs v krystalicky čisté struktuře ­– koexistují společně i každá zvlášť, prolínají se, doplňují, vyvracejí, tak jako lidské touhy, pocity a emoce.

Samotné herecké dialogy, ač vysoce poetické, se bolestně zaříznou do divákova těla, odkrývají výrazné, archetypální postavy, které mohou být zasazeny do jakékoliv doby na jakékoliv místo. Každý je zde nositelem svého příběhu z minulosti, který neustále, občas až tragikomicky, probublává na povrch, za jehož horizontem se pomalu plíživě rozpíná nevyhnutelná temnota.