Příroda byla pro Antonína Dvořáka velmi důležitou součástí života a hrála významnou roli i v jeho díle. Procházky byly jeho každodenním zvykem, podnikal je i několikrát denně a byly odreagováním od náročné práce. Na svém letním sídle na Vysoké se věnoval zahradničení, sázel stromy, choval holuby a vyrážel na své oblíbené ranní procházky do okolí, během nichž rád naslouchal zpěvu ptáků. Na své odpolední vycházky bral i své děti. Antonín Dvořák byl zdatný chodec a se svými přáteli rád cestoval. Spolu s Leošem Janáčkem navštívil v roce 1883 řadu míst po Čechách, například horu Říp, Strakonice, Orlík, Husinec a Prachatice. Přírodou se rád obklopoval také během prázdninového pobytu v americké osadě Spillville.

Příroda představovala pro Dvořáka silný inspirační zdroj, jak o tom svědčí např. písňový cyklus Cypřiše, Klid lesa pro violoncello a klavír (nebo orchestr), koncertní předehra V přírodě nebo klavírní cyklus Ze Šumavy.

Výstava prezentuje Dvořákovu oblibu přírody, Dvořáka jako nadšeného pěšího turistu, chovatele holubů, zahradníka a především jako skladatele, který se přírodou často inspiroval. Představuje originální předměty z Dvořákovy osobní pozůstalosti, jako například jeho vycházkové hole, klobouk, cestovní láhev (čutoru) nebo skladatelův vlastní exemplář odborné knihy o ptačím zpěvu ze sbírek Národního muzea. Díky laskavé zápůjčce pana Petra Dvořáka (pravnuka Antonína Dvořáka) bude na výstavě k vidění i Dvořákův slaměný klobouk a čepice, které nosil převážně během letních měsíců na svém letním sídle na Vysoké.