V projektu ŠEST OKEN se Martin Herold koncentruje na ikonografii okna, včetně jeho ikonologických konotací. Okno je tu tematizováno jako víceznačný narativ, jehož interpretace může sahat od popisu viděného (předlohy) až k meta-výkladům (viz okno do světa).

Pro autora je podstatná „snaha po vytvoření jakéhosi imaginativního prostoru“. Okno funguje jako rám pro to, co lze vidět, přičemž pohled je veden oběma směry, ven z- i dovnitř pomyslného interiéru. Právě polarita uvnitř a vně je již určitou ustálenou percepční konvencí, kterou Herold podrobuje aktualizaci z hlediska bezprostřední současnosti. Motivy oken sbírá ve svém blízkém okolí. Pracuje tak s konkrétním, nikoliv přejatým věcným materiálem (předlohy).