Anna Fárová, určující osobnost sbírky fotografie Uměleckoprůmyslového musea v Praze, by se letos dožila 90 let. 

Bez působení Anny Fárové by česká fotografie neměla ve světě ono uznání, kterého se jí dnes dostává. Výsledkem její vytrvalé propagátorské činnosti je věhlas jmen Josefa Sudka i Františka Drtikola; zpracování jejich tvorby završila základními monografiemi. Již v počátcích odhadla talenty, mj. Josefa Koudelky a Jana Svobody. Během působení v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze rozšířila Anna Fárová sbírku fotografie o práce řady autorů, kteří dnes tvoří osu české klasické fotografie. (Sudek, Hák, Rössler, Lauschmann, Wiškovský, Medková, Štýrský, Mucha, Sever, Tmej a další. Získala pro sbírku i řadu zahraničních autorů A.-E. Disdéri, Man Ray, Nadar a další. Coby pedagožka FAMU prosadila předání závěrečných studentských prací katedry fotografie do sbírek.
Výstava Fotograf František Drtikol v prosinci 1972, mapující autorovo dílo, byla první z výstav uspořádaných Annou Fárovou pro UPM. Vzápětí následovala výstava Osobnosti české fotografie I, 1973, která představila výběr české klasiky včetně děl Josefa Sudka, jemuž Anna Fárová v muzeu připravila restrospektivní výstavu k osmdesátému výročí narození (1976).

Výstava Osobnosti české fotografie II plánovaná na rok 1978 již nemohla být uskutečněna. Po podpisu Charty 77 byla Anna Fárová 18. ledna 1977 s okamžitou platností z muzea propuštěna. Fotografii však neopustila, naopak — v politické šedi osmdesátých let organizovala legendární výstavy (37 Na Chmelnici, 9&9 v klášteře Plasy), které dokládaly nejen vysokou kvalitu fotografií, ale byly i manifestacemi přátelství a soudržnosti. Každá výstava, kterou Fárová připravila, znamenala ve své době událost. Její neúnavná a novátorská iniciativa pokračovala po revoluci výstavami Listopad 89, Mánes a Česká symbolika, ÚLUV, které vytvořila ve spolupráci s Pavlem Nádvorníkem a Petrem Lukášem pod hlavičkou Radosti, vydavatelství kultovního časopisu POST. Přemostila nepřítomnost fotografů v emigraci výstavou Exil v Mánesu. Zároveň se podílela na obnově ateliéru Josefa Sudka na Újezdě a Galerie Josefa Sudka na Hradčanech, která je pobočkou UPM.

Anna Fárová v nově postrevoluční otevřené politice navázala spolupráci s nakladatelstvím Torst, v němž vyšla velká monografie Josefa Sudka a následně fragmenty autorovy tvorby v počtu sedmi oddílů (Portréty, Reklama, Prales Mionší, atd) S nakladatelstvím Svět realizovala publikace o Františku Drtikolovi. 

Se stejnou vášní, kterou měla pro fotografy, uspořádala dílo svého zesnulého manžela, malíře Libora Fáry, a toto završila velkou monografií Libor Fára/dílo. Na sklonku života se odstěhovala do Slavonic, kde vybudovala Fáruv dům. Tam vznikla kniha o jejím životě AF Deux visages, se všemi jejími texty o fotografech.

Anna Fárová zemřela 27. 2. 2010 v Jindřichově Hradci po dlouhé těžké nemoci. Tato výstava je alespoň malou splátkou dluhu, který muzeum vůči této významné osobnosti má.