Zdena Strobachová (1932 - 2005), designérka, sklářská výtvarnice a malířka, naplňuje hned několik topoi: manželství dvou silných uměleckých osobností, ženy umělkyně a zároveň ženy slavného muže.

Na začátku úspěšná sklářka, která se podílela na legendární československé expozici Expo 58 v Bruselu a získala zde zlatou medaili. Po svatbě s Václavem Cíglerem a narození dětí se na dvacet pět let vzdává vlastní volné tvorby, vede úspěšnému architektu a skláři agendu a stará se o rodinu. Pouze příležitostně vytváří modely pro přehlídky Václavových šperků.

V roce 1985 nastává zlom, nastřádaná energie z potřeby malovat se uvolní, Zdena se odstěhuje na venkov, gejzír tvorby vytryskne. Následuje dvacet let v osamění, kdy s veškerou vášní skládá své účty životu a umění. Malířský potenciál, který již v její sklářské tvorbě zahlédl profesor Josef Kaplický, rozvinula a naplnila vrchovatou měrou.

Člověk, zvíře, rostlina, celý její svět, ten ze zahrady, z okolní přírody kolem Blatné i svět magického vlnění televizní obrazovky, která představovala po dlouhou dobu téměř výhradního společníka venkovských večerů, se ocitá jako zrcadlo její duše na velkorysých malbách.