Výstava byla připravena ve spolupráci s Národní galerií v Praze k programu 37. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století, pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny, tentokrát na téma „Světlo, stíny a tma v české kultuře 19. století“.

S výzkumem lidského vnímání, zvláště zraku i duševna a s vědecko-technickými inovacemi devatenáctého století se proměňovalo i výtvarné umění. Objevila se fotografie, přišlo umělé osvětlení. Jednotlivé oddíly výstavy ukazují příklady symbolického chápání světa a tmy v devatenáctém století, rozvoj médií využívajících umělé světlo v oblastech tzv. vyšší i populární kultury, všeobecný obrat k lidskému duševnu v pozdním 19. století, způsoby využití přírodních cyklů dne a noci i jejich ztvárnění v souvislosti s rozpoložením lidského jedince i jeho existencí, a konečně moderní společnost v zorném poli českého výtvarného umění konce 19. a začátku 20. století zobrazovanou jako souboj světlých i stinných stránek modernizace, určované hlavně novodobou městskou a průmyslovou společností.

Na výstavě jsou zastoupena mj. díla Josefa Mánesa, Augusta Piepenhagena, Josefa Navrátila, Bedřicha Havránka, Adolfa Kosárka, Julia Mařáka, Beneše Knüpfera, Antonína Chittussiho, Felixe Jeneweina, Emanuela Krescence Lišky, Maxmiliána Pirnera, Jakuba Schikanedera, Františka Kavána, Antonína Slavíčka, Jana Preislera, Jaroslava Panušky a dalších umělců.