Markéta Jáchimová (1988) pochází z Domažlicka, vystudovala pražskou UMPRUM a v současné době působí v KALI Gallery v Luzernu. Její dlouhodobé téma je čas. Čas jako moment v tomto světě a paralelně čas neexistující, bezčasí či věčnost a jejich prostupné hranice ji vzrušují stejně jako tělesnost, skrze niž je zakoušíme. Symbolicky s těmito mohutnostmi souvisejí organické fragmenty, jež často začleňuje do svých děl. 

Dalším důležitým momentem pro její tvorbu, jsou lesy, ty zdejší sehrály vpečeťující roli v jejím dětství, a dětství samo je pro ni důležité východisko tvorby. Přírodní a minimalistické prvky se v instalaci pro kostel sv. Vavřince propojují s quazibarokním tvaroslovím jejích obrazů – objektů. Fascinace napětím mezi smrtelností těla a věčností, projevující se obdobně jako v baroku rozličnými vstupy v nekonečný prostor, nachází zde hluboce symbolický výraz.