Der Mai bringt Blumen dem Gesichte, aber dem Magen keine Früchte. (německá pranostika)

Jaký význam má smrt, které se podařilo zcela uniknout veškeré pozornosti? Žádný pohřeb, květiny a smuteční hostina, ani dlouhé vyzvánění domovního zvonku, zděšený výkřik sousedky a zbytečné volání sanitky. Zdá se, že některé existence prostě zmizí ze světa bez povšimnutí, protože z myslí svého okolí se vypařily už kdysi dávno. Zdání ale může klamat. Každý člověk za sebou zanechává stopy a je jenom otázkou stadia jejich rozkladu, jak se budou pozdávat oku dalšího zvědavce. Věci, osobní vlastnictví nashromážděné během života, se stávají jedinou upomínkou na osobnost zemřelého. Jsou jeho charakteristikou. Takovým deníčkem, ve kterém je možné začít číst teprve tehdy, když na poslední stránce zeje nedokončená věta a její význam se vytrácí.

Přesné určení časové posloupnosti jednotlivých událostí je v případě soudního vyšetřování či jiné investigace klíčové, při náhodném průzkumu neznámého domu však nehraje téměř žádnou roli. Důležitý je především onen moment, kdy čas pro toto místo přestal existovat, respektive kdy bylo z jeho přediva vyňato.

Je květen, pootevřená vrata do garáže pouštějí dovnitř trochu čerstvého jarního vzduchu a zároveň lákají k nezvané návštěvě objektu. Jen pojďte dál, on se nikdo zlobit nebude.