Letošní podzim a zima v Muzeu umění patří avantgardě. Velkolepou výstavu Rozlomená doba 1908–1928 totiž doplní výstava světové proslulého českého fotografa, teoretika fotografie a pedagoga Jaromíra Funkeho (1896 – 1945), která se koncentruje výhradně na nejvýznamnější část jeho tvorby, tedy na avantgardní díla ve stylu funkcionalismu, nové věcnosti, abstrakce a surrealismu. 

Některé Funkeho fotografie z 20. let patří i v mezinárodním kontextu k nejradikálnějším příkladům abstraktních tendencí s originálně zpracovanými motivy světla, světelných obrazů a průsvitnosti. Důležitým momentem ve Funkeho životě bylo setkání s Josefem Sudkem začátkem 20. let, se kterým od té doby udržoval blízké přátelství a na jehož pozvání vstoupil v březnu 1924 do Fotoklubu Praha. Zde zažil Funke první výrazný rozkol s ostatními členy této umělecké komunity kvůli ostré kritice souboru fotografií jednoho mimopražského fotoklubu. Společně s Adolfem Schneebergerem a Josefem Sudkem, kteří se pod jeho slova podepsali, byl již po čtyřech měsících z klubu vyloučen. 

Ještě koncem téhož roku založili vyloučení umělci vlastní Českou fotografickou společnost nezávislou na Svazu českých klubů fotografů amatérů. Ve Společnosti se koncentrovali progresivněji orientovaní mladí fotografové a jejím cílem bylo vymanit se z vlivu grafiky a používat čistě fotografické procesy.