Začátek druhé části výstavy návštěvníky zavede nejen do období poválečné obnovy města, ale také likvidace soukromého vlastnictví a politických procesů. „Stejně tak, jak se zásadně změnila společenská situace, tak se měnila i tvář města a tento významný aspekt rovněž zohledníme v našem instalovaném „městě“. Pozorní návštěvníci první části výstavy tak budou moci zjistit, co nám ze „starého Přerova“ zůstalo a co se proměnilo.“ prozradil kurátor výstavy Mgr. Petr Sehnálek.

Podobně jako v první etapě, i nyní budou představeny výrobky významných přerovských podniků dané doby. Pohled do bytové kultury konce 50. a průběhu 60. let odhalí „zmodernizované“ pokoje staršího „činžovního domu“. K dispozici bude i “ obchod smíšeným zbožím“, kde si budou návštěvníci moci prostřednictvím zábavné hry vyzkoušet, zda se jim z připraveného nákupního seznamu podaří koupit vše a zároveň si na uvedených příkladech cen zboží a služeb propočítat, co všechno se tehdy dalo pořídit z průměrné výplaty.

„Výkladní skříně teď již znárodněných „obchodů“ se znovu zaplní zbožím a vytvoří tak základní představu o módě a stylu 60.–70. let. Rozhodně nemůžeme opomenout „zlatá šedesátá“ ani ve filmu, hudbě a literatuře, k čemuž nám dokonale poslouží „klub pracujících“ – dřívější kavárna u fotoateliéru. Zde opět připravíme oddechový prostor pro již informacemi vyčerpané návštěvníky.“  popisuje  Mgr. Kristina Sehnálková, autorka výtvarného řešení výstavy.

„Éru oteplení vystřídá okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, která časově i prostorově „zapadla“ do tzv. Kruhového sálu, jež v první části výstavy prezentoval život v Protektorátu Čechy a Morava.“ doplnila Sehnálková.

Nastupující dobou normalizace se návštěvníci postupně přesunou do posledního sálu, kde budou mít možnost postavit se ke dřezu v „kuchyni“ přelomu 70. a 80. let, nebo se začíst do časopisů v „obývacím pokoji“ z téže doby. Tato poslední část výstavy je pojednaná prakticky celá interaktivně a na své si tak přijdou děti i dospělí.

Prezentaci „předlistopadového“ školství a dětského světa 80. let vůbec zajistí „školní třída“, kde bude možno usednout do lavice, vyzkoušet si práci s pomůckami či si nad učebnicemi zavzpomínat na vlastní školní léta. Nezapomínáme ani na nejpřirozenější potřebu dětí v každé době a umožníme současným dětem i jejich rodičům pohrát si s hračkami československé výroby z doby závěru socialismu, prohlédnout si hračky i o generaci starší či „uplácat“ bábovičku na „dětském hřišti improvizovaného přerovského sídliště.

Konec 80. let znamená také konec „vlády jedné strany“, proto i závěr výstavy bude patřit přerovskému prožívání „sametové revoluce“, ale nejen jemu.  „Dotkneme se i ožehavého tématu ekologie a dopravní situace.“ upřesňuje Petr Sehnálek.

Stejně jako v předchozí části výstavy, i nyní budou návštěvníci moci znovu „odvolit v prvních svobodných volbách“.  A zcela na závěr autoři výstavy opět připravují atraktivní projekci „přerovského kina“, kde prostřednictvím místních dobových záběrů a také střípků z československé filmové produkce fakticky dojde k rekapitulaci právě vstřebaných zážitků z výstavy.

Pojítkem mezi oběma částmi výstavy bude velké množství dobových fotografií města Přerova a jeho společenského, kulturního a politického života umístěných na chodbě ve 2. patře před vstupem do výstavního sálu. Tato doprovodná výstava, vytvořená Mgr. Šárkou Krákorovou Pajůrkovou již pro první část „100leté Republiky“ zde zůstane i po dobu trvání druhé části projektu jako přechodová lávka mezi oběma výstavami všem, kteří první část výstavy nestihli navštívit.

„U příležitosti oslav státního svátku 28. října bude uveden na knižní trh katalog z pera kurátora výstavy Mgr. Petra Sehnálka, mapující sto let republiky v Přerově na pozadí obou výstav 100letá Republika. Příběh jednoho města,“ doplnila Ing. Romana Nitková, vedoucí výstavního a programového oddělení muzea.

Slavnostní vernisáž výstavy se uskuteční ve  čtvrtek 16. srpna od 17 hodin v prostorách přerovského zámku. Výstava bude dále přístupná od pátku 17. srpna denně mimo pondělí až do soboty 17. listopadu a stejně jako v její první části se i nyní lze těšit na lektorovaný edukační program, jehož autorkou je muzejní pedagožka Mgr. Jana Trtíková, upřesnila Romana Nitková.