Radkin Honzák: Psychosomatická prvouka; DŮM KNIHY KNIHCENTRUM.cz Beseda a autogramiáda významného českého psychiatra. K psychosomatice ho přivedla péče o pacienty s gastroenterologickými, kardiovaskulárními a nefrologickými problémy. Po roce 1989 vedl deset let Oddělení lékařské psychologie, psychoterapie a psychosomatiky 1. LF UK, další dekádu působil na Psychiatrické katedře IPVZ a později v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích.

Radkin Honzák (*1939) - promoval na Fakultě všeobecného lékařství v Praze. Po čtyřech letech v Psychiatrické léčebně v Kosmonosích nastoupil jako psychiatrický konziliář v tehdejším Ústavu pro výzkum výživy lidu v Krči, posléze integrovaného do IKEM, kde stále pracuje v ambulanci a v transplantačním programu. V souvislosti s ním byl devět let členem etické komise CAHBI ve Štrasburku. Věnoval se pacientům s gastroenterologickými, kardiovaskulárními a nefrologickými problémy, což ho přivedlo k psychosomatice.

Po roce 1989 vedl deset let Oddělení lékařské psychologie, psychoterapie a psychosomatiky 1. LF UK, další dekádu působil na Psychiatrické katedře IPVZ, odkud přešel na částečný úvazek do Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Víc než deset let působil jako šéfredaktor časopisu Praktický lékař, v roce 1989 založil pro pacienty v dialýze a v transplantačním programu časopis Stěžeň, který vede dosud. Psychosomatická prvouka Jak říká sám autor, vstupovat do světa psychosomatiky vyžaduje odvahu, ale především drzost - odvahu opouštět pohodlné cesty a drzost šlapat po trávníku, na němž je umístěna po několik století výstražná cedule udržovaná medicínským establishmentem za všech panujících režimů s nápisem NEVSTUPOVAT.

Psychosomatická prvouka je výsledek jeho padesátiletého, a jak poctivě přiznává, většinou marného hledání pravdy o zdraví a nemoci. „S pravdou v medicíně to není jednoduché, protože tato disciplina, podobně jako Rusko, neví, kde má hranice. Jen čas od času si několik jedinců položí otázku, jaké jsou vlastně úkoly a cíle současné medicíny. Je to otázka nemilá, leč legitimní.“ Radkin Honzák se snaží ukázat, že brát v úvahu stejně vážně jako faktory biologické také velmi obtížně měřitelné faktory sociální a psychologické, eventuálně už téměř neuchopitelné faktory duchovní neboli spirituální, je důležitým doplněním pohledu medicíny na člověka.