V díle Johanna Sebastina Bacha vrcholí a zároveň se uzavírá epocha kompoziční práce s vícehlasem. Všechny následující hudební slohy a styly měly od Bacha buď velmi daleko, anebo jen daleko. Přesto ve zpětném pohledu žasneme nad tím, kolik autorů Bachovou smrtí počínaje a dneškem konče nachází svoji cestu díky oživení a aktualizace Bachových kontrapunktických postupů.

Svůj Dobře temperovaný klavír Bach zamýšlel především jako demonstraci nového způsobu ladění, které umožňovalo neomezené modulace mezi tóninami. Práce s kontrastní dvojicí volného preludia a přísné fugy se mu ale zalíbila, a tak celý cyklus 24 takových dvojic (od každého z 12 tónů chromatické stupnice jedna v dur a druhá v moll) ještě zopakoval.

Řada pozdějších skladatelů mu vzdala hold prostřednictvím zopakování tohoto nesnadného kontrapunktického úkolu. Šostakovičova preludia a fugy patří k nejoriginálněji pojatým takovým cyklům. Vznikly pod dojmem z hry mladé pianistky Taťány Nikolajevové na jubilejních bachovských slavnostech v Lipsku v roce 1950.

Program: Dmitrij Šostakovič: 24 preludií a fug op. 87

Účinkuje: Alexander Melnikov – klavír

Janáčkova filharmonie Ostrava Janáčkova filharmonie Ostrava se ve velmi krátké době od svého vzniku v roce 1954 zařadila mezi přední česká symfonická tělesa. Od roku 1958, kdy uskutečnila své první zahraniční turné, navštívila opakovaně téměř celou...