Mužská plastická inscenace moskevského plastického divadla. Inscenace je mystická, filozofická, je postavena na obrazech, nikoli na příběhu.

Člověk proplouvající svým životem, který pociťuje osamělost jak v bezbřehém vesmíru, se snaží zachytit nezachytitelné. Představení je plné hypnotické atmosféry, nekonečně se prolínajících improvizačních linek, rytmů až jako by čas zůstával stát. Divák tak může objevit skryté hlubiny v sobě samém.

Námět inscenace koresponduje s citátem W. Blakea: „Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině.“