Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello je psaný právě pro tyto dva nástroje. Koncert představí houslistku A. Conunovou a violoncellistu I. Vardaiho. V závěru večera zazní také Schumannova první symfonie.

Johannes Brahms
Dvojkoncert pro housle a violoncello a moll op. 102

Robert Schumann
Symfonie č. 1 B dur op. 38 „Jarní“

Alexandra Conunova – housle
István Várdai – violoncello
Janáčkova filharmonie Ostrava
Lawrence Foster – dirigent 

Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello je atypické dílo, protože je psané právě pro tyto dva hudební nástroje. Svoji poslední orchestrální skladbu Brahms napsal v létě roku 1887 a ještě téhož roku měla premiéru. Protože housle a violoncello nebyly „skladatelovými nástroji“ a sám na ně nehrál, během komponování vše konzultoval se sólisty premiéry, s violoncellistou Robertem Hausmannem a houslistou Josephem Joachimem. S ním se dříve přátelil, avšak po jeho rozvodu s ženou Amalií, na jejíž stranu se Brahms přidal, se přestali stýkat. Koncert byl zamýšlen jako gesto smíření. Rukopis partitury dostal Joachim se vzkazem: „tomu, komu byla skladba určena“.

Robert Schumann byl podle svých životopisců romantik. Původně se chtěl stát klavíristou, ale když mu ochrnuly prsty, vzdal se kariéry. Za ženu si vzal klavíristku Claru Schumannovou – ona hrála, on komponoval. Svoji první symfonii složil během jediného měsíce v roce 1841. Sepsal ji za čtyři dny a zbytek práce mu zabrala orchestrace. Premiéra se odehrála v Lipsku ještě téhož roku a skladba slavila velký úspěch. Skladatel si do svého deníku poznamenal, že dílo „bylo přijato s takovým nadšením, jakého se, myslím, od dob Beethovena nedostalo žádné symfonii“.